Jak jsem dospěl k individuálnímu fitness tréninku

Arnold Schwarzenegger byl pro mne v 15 letech vzorem a tím, kdo mne přivedl na cestu fitness. Dlouho jsem bral posilování jako doplněk k nějakému sportu, který jsem v té době provozoval.

Cvičení byl prostředek jak zlepšit výkon v hlavním sportu. V basketbalu jsem chtěl vyskočit výš a trefit koš z větší dálky. V hokejbalu jsem chtěl větší stabilitu v soubojích a tvrdou střelu od modré. Nebudu lhát, taky jsem se chtěl líbit holkám a mužný hrudník nebyl k zahození :). Postupně mi začala vadit věčná malá či větší zranění z kontaktního sportu, což mě v podstatě přivedlo jen k fitness tréninku, protože bez zdraví nemáte nic.

V té době byla možnost cvičit jen v klasickém fitku se stroji a jednoručkami. Tréninkové metody se čerpaly z časopisů, pár českých knih o posilování a rad od zkušenějších spolucvičenců. Styl tréninku byl však ryze kulturistický, vlastně šlo jen o zvětšování svalů, které jsou vidět na pohled, nic víc, nic míň. Ze sezení ve škole nebo práci jsme si šli sednout na stroje do posilovny. Samotný trénink jsem měl rád, ale prostředí testosteronových přifouklých chlapáků, prohlížejících se neustále v zrcadle, jsem ze srdce nenáviděl.

Ve třiceti letech jsem hledal jak dál

Cítil jsem, že klasické posilovny mi nemají co dát. Studoval jsem jak trénují na amerických univerzitách a záviděl jim ty podmínky. Takto cvičit v Česku bylo úplně nemožné, nebylo kde. V tom se u nás “objevil” CrossFit®. Do Česka se dostal přes Prahu a Ústí nad Orlicí. A právě odtud ho David Egydy přivezl do Zlína, kde jeho filozofii předával dál. 

Byl jsem na první hodině CrossFitu® ve Zlíně a prvních pár let jsem měl nejvíce absolvovaných tréninků ze všech členů, tak moc jsem tomu propadl. Bylo to něco zcela jiného. Jiné cviky, jiní lidé, jiné prostředky a náčiní k tréninku. V CrossFitu® bylo více čistě silového tréninku, hodně vzpírání a gymnastiky. Většinou jsme cvičili ve vysoké intenzitě a soutěžili i během tréninku s parťáky okolo. Člověk se vydá ze všech sil. A v tom byl začátek konce. Tělo signalizovalo, že taková intenzita je na něj moc, někdy bolelo rameno, jindy koleno, ale až palčivá bolest zad, kdy jsem téměř brečel při oblékání ponožek, vedla k přehodnocení současného stavu.

CrossFit® jsem miloval, ale cvičit na lekci už nedávalo smysl. V té době jsem byl poměrně pokročilý a chtěl se stále zlepšovat a soutěžit, ale trénoval jsem stejně jako lidé, kteří začali teprve před pár měsíci. Často to znamenalo, že pro mne byl trénink málo, pro ně zase moc. Podle instruktorů jsem si měl “něco přidat po tréninku”. Nevyhovovalo mi ani na tréninku, neustále cvičit na čas, soutěžit. Vždyť soutěžit mám na soutěži, na tréninku bych měl trénovat.  

Nezbylo mi, než začít hledat jinou cestu

Narazil jsem na Michala Bohumela, průkopníka individuálního tréninku ve Sport of Fitness, jak se taky CrossFit® nazývá. Michal pořádal tzv. Athlete Campy, kde prezentoval své vědomosti a ukazoval rozdíly mezi trénováním a soutěžením. Testoval, a na základě výsledků vyhodnocoval úroveň každého atleta. Samozřejmě, že každý měl jiné přednosti a jiné slabiny. Proč tedy trénovat stejně? To nedává smysl. 

Dostal jsem spoustu odpovědí a objevil neméně dalších otázek. Ujistil jsem se v tom, že mohu stále trénovat funkční fitness, jen musím umět přesně pojmenovat, nejlépe změřit, své přednosti, slabiny, hranice. Znát své cíle a mít plán, jak jich chci dosáhnout. 

Abych se dostal víc do hloubky, začal jsem hledat možnosti vlastního studia. Vybral jsem roční studium silově kondičního tréninku, výživy a životního stylu u společnosti OPEX Fitness, špičky v oblasti individuálního tréninku funkčního fitness. Následovaly další vícedenní semináře DNS Sportovní kurzy, metody Prof. Koláře, se skvělými přednášejícími Mgr. Janou Veselou a Richardem Ulmem, DC. Od té doby jsem se snažil nabyté vědomosti uplatňovat v praxi a začal pomáhat lidem cítit se lépe, vypadat lépe a dosahovat lepších sportovních výkonů.

Dnes je to nějakých pět let, co jsem se vydal cestou individuálního tréninku funkčního fitness a stále mne nesmírně baví. Individuální přístup vám umožňuje poznávat různé typy lidí, kteří mají odlišné cíle, rozdílnou práci, pestrou sportovní minulost. Vždy je to výzva a každá spolupráce je jiná, ale ta radost, když se člověk posune dál, překoná své limity, ta je vždycky stejně velká! 

Slovo závěrem:

Tímto článkem jsem chtěl ukázat, že můj nynější pohled na trénink, a fitness obecně, se nezrodil přes noc, ale formoval se více než dvacet let. Za tu dobu jsem narazil na nespočet slepých uliček, udělal mnoho chyb a užil si i spoustu radosti. Také můžu z vlastní zkušenosti říct, že bez zdravého silného a funkčního těla si nelze užívat života. Pokud vás omezuje bolest nebo tělesná slabost, je vaše mysl naplněna jen tím, jak se bolesti zbavit. 

Nyní cítím potřebu, podělit se o své vědomosti a zkušenosti s těmi, kterým záleží na jejich zdravém a spolehlivě fungujícím těle víc, než na nejnovějším mobilním telefonu a deseti dnech v Chorvatsku.

© 2020 Jiné Fitko s. r. o. | Budovatelská 4796, Zlín 760 05 | IČ: 04762835 | Spisová značka C 91777 vedená u Krajského soudu v Brně
Designed by Petr Bělej