Pojď si přečíst první část povídání o tom, proč geny nejsou tvým osudem a jak se jednoduše udržet zdravý do vysokého věku. Pojď spolu s námi rozpoutat pandemii zdraví!
Slovo úvodem
Máme dnes k dispozici obrovské množství informací o různých stylech stravování, různých dietách, enormní množství potravin k výběru, no o samotné výživě nebo nutnosti každodenního pohybu toho víme pramálo a o příčinách nemocí zrovna tak. Naproti tomu milujeme moderní technologie a užívání léků.
Bohužel i sami lékaři zcela upřímně věří v sílu chemie. V rámci studia absorbují až nepředstavitelná kvanta popisů jednotlivých diagnóz a v samotné praxi jim v rámci systému nezbývá mnoho energie a času na hledání skutečných příčit našich zdravotních potíží. Potlačení symptomů v podobě předepsání léků je v drtivé většině jasnou volbou.
Naše akutní medicína je brilantní. Pokud potřebujeme ukáznit angínu, opravit zlomenou ruku, dokonce transplantovat orgán, jsme v dobrých rukou. Problém nastane, pokud se v životě setkáme s ne tak jasně definovanou zdravotní bolístkou. Náš stav přetrvává a stává se chronickým. Mluvíme o nepřeberném množství syndromů, o rostoucích počtech autoimunitních chorob, o alergiích, o civilizačních nemocech. Mluvíme o všem, kde není zcela jednoznačně jasná příčina, kterou bychom mohli „opravit“ či „vyměnit“. V té chvíli začneme sbírat recepty na léky jako na běžícím páse a co je ještě horší, našemu stavu to nepomáhá. Navíc můžeme mít problémy s vedlejšími účinky a začínáme se pohybovat na docela tenké hraně, která nás dělí od bolavého pádu.

Co dál? To nejhorší, k čemu se můžeme rozhodnout, je odevzdat svoji zodpovědnost někomu jinému, tedy většinou lékaři. Tím si totiž uzavřeme cestu. Přestaneme se snažit, ztratíme chuť se uzdravit, hrabeme se v problému, místo abychom se zaměřili na hledání, jak z toho kola ven. Věř, že v drtivé většině ty možnosti jsou.
Jako jednu z nejdůležitějších částí, jak pochopit problém, považuji hlad po informacích. Je nezbytné znát o svém organismu alespoň základní fakta. Je velmi důležité, zjistit si o případném onemocnění co nejvíce. Nemusíš si střihnout šest let studia medicíny, aby ses naučil alespoň pár pojmů a funkcí o svém těle. Kolik času strávíš studiem nového typu telefonu, který si chceš pořídit? Pojďme si popořadě projít pojmy, které využijeme v tomto článku.
Genetika a genetická rizika
Pokud jeden z rodičů či sourozenci mají nějaké onemocnění, pak máme 3-5 % šanci, že toto onemocnění budeme mít taky. Pokud jsou nemocní oba rodiče, toto riziko se zvyšuje na 30 %. Vždy se jedná o komplikovanou interakci mezi geny a životním prostředím. Mluvíme o EPIGENETICE.
EPIGENETIKA
Je věda o tom, jak faktory z venku promlouvají k naší DNA. Čímž zapínají některé geny, které se pak projevují a vypínají jiné, které se neprojevují vůbec. Tím dochází ke změnám našeho FENOTYPU.
FENOTYP
Je vzhled a výkon našeho organismu.
ZDRAVÝ FENOTYP = DIVOKÝ TYP
Tedy zdravý, robustní typ, který odolává nemocem. Ovšem díky vlivům prostředí, dochází ke změnám divokého typu na:
NEMOCNÝ FENOTYP = OSPALÝ TYP
Takový, který je pomalý, slabý, náchylný k nemocem, k tělesným zánětům. Závažný problém je potom v tom, že tyto změny zanechávají na naší DNA stopy, beze změny DNA, ale tyto stopy se následně přenášejí do dalších generací.
Jaké jsou faktory životního prostředí? A můžeme nějaké ovlivnit?
STRAVA
Dodává minerály, vitamíny, některé tuky, antioxidanty. Toto využívají naše buňky k udržování zdravého chemického prostředí v těle. Ovšem pokud jíme námi průmyslově vyrobené produkty, vynikající, barevné, návykové, které v této úloze selhávají a nedodávají tyto základní stavební bloky, chemické prostředí v těle není udržováno správně, což vede k základům chronických nemocí.
CUKR
V roce 1700 naši předkové snědli méně než 5 kg cukru za celý rok. V roce 2000 to bylo 70 kg cukru za rok, zatímco naše děti jsou na tom ještě hůře. A každým rokem tato spotřeba stoupá.
Cukr vytlačuje skutečné jídlo, které poskytuje stavební látky pro udržování zdravého chemického prostředí našeho organismu, aby mohl dobře fungovat. Je úplně jedno, jestli jsme hubení či silní. Cukr ovlivňuje hormonální soustavu, nervovou soustavu, ovlivňuje DNA. Některé geny zapíná a některé vypíná. Mění zdravý fenotyp na fenotyp náchylný k zánětům, k nemocem. Zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, obezity, cukrovky, srdečních nemocí, neurologických problémů a autoimunitních nemocí.
LEPEK
Představuje potenciální problém u geneticky náchylných jedinců. Jedná se o protein v pšenici, žitě, ječmeni atd. Způsobuje abnormální zvýšení aktivity našich imunitních buněk, zvyšuje záněty v těle a opět se dostáváme od zdravého fenotypu k tomu oslabenému.
TOXINY
Od dob druhé světové války žijeme lépe díky chemii. Více než 80 tisíc chemických látek bylo registrováno díky jejich toxickému vlivu na naše buňky. A tyto látky jsou všude okolo nás. Existují studie, které odhalily více než 200 různých syntetických toxinů v krvi novorozenců a v mateřském mléce. Mluvíme o herbicidech, pesticidech, plastech, rozpouštědlech, těžkých kovech, olovu, rtuti, arsenu. Samozřejmě se jedná o látky, které narušují chemické prostředí našich buněk, hormonální rovnováhu našeho těla, ovlivňují geny v naší DNA. Chemické zatížení nám zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, obezity, cukrovky, neurologických poruch, autoimunitních onemocnění, rakoviny a dalších znaků oslabeného lidského fenotypu.
ÚROVEŇ FYZICKÉ AKTIVITY
Před 10 tisíci lety, což není až tak dávno, jsme byli lovci a sběrači. Ženy cestovaly až 3 kilometry denně a muži 6 až 9 kilometrů. Nosili jsme břemena, 24/7 jsme fyzicky pracovali. Dnes celý den trávíme stáním či sezením na jednom místě a odpočinek zrovna tak, samozřejmě převážně uvnitř budov. Jsme extrémně neaktivní a způsobujeme si tím spousty změn v organismu. Zvyšujeme množství skrytých zánětů, oslabujeme imunitu, způsobujeme si neplodnost, jsme obézní, paradoxně unavení, i když tolik odpočíváme. Trpíme nespavostí, jednak v důsledku chybějící aktivity, za druhé v důsledku stráveného času mimo denní světlo a nerespektování cirkadiánního cyklu. Náš organismus je díky dostatku cukru, světla a tepla i v zimních měsících přesvědčen, že je léto a ukládá tuk na zimní nehostinné období. I když si myslíme, že přírodu ovládneme a všelijak přechytračíme, velmi se pleteme. Principy, na kterých funguje naše tělo, jsou neměnné a jednoduché.
STRES
Pokud čelíme stresu, naše tělo vylučuje hormony. Díky nim jsme silnější, rychlejší. Jakmile se ocitneme v bezpečí, tyto hormony se vrací do klidového stavu. Organismus se opět začne věnovat trávení, vyrábí jiné hormony, bojuje se záněty, zabývá se růstem atd. Moderní člověk, u nás v České republice, mnohdy za celý svůj život nezažije pádný důvod ke stresu. Bráno ve srovnání s dřívějšími opravdovými boji o život. Ovšem, kdo z nás může říct, že se nestresuje? Pokud se nacházíme v neustálém stresu, také neustále vylučujeme stresové hormony a nikdy nedojde k odpočinku, což narušuje hormonální rovnováhu. V tomto případě máme vyřazeny běžné tělesné procesy, jež jsou zmíněny výše. Dává ti teď větší smysl obrovský výskyt například rakovinných onemocnění?
Slovo závěrem
Měj na paměti, že jakýkoli zdravotní problém, který tě v životě potká, je informace z tvého organismu směrem ven. Jedná se o tělesnou reakci na okolní podněty. Jde o informaci, že takto dál už žít nemůžeš, protože jedině ty a tvé vědomé reakce na okolí, jsou filtrem pro tvoje tělo. Žádná nemoc či zdravotní problém opravdu nejsou „božím trestem“ či nějakým náhlým zjevením. Ano, můžeš „vyhrát“ horší genetickou loterii, ale to, zda se problém projeví nebo v jaké síle a jak to organismus ustojí, to je pouze na tvojí zodpovědnosti.
Nezapomeň si přečíst v dalším dílu, co proto, abys byl zdravý a silný, můžeš začít dělat.